|
|
Konzervační systémy pro přírodní kosmetiku
Koblasová, Dana ; Veselá, Mária (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je ověření antimikrobiální aktivity přírodně identických konzervantů vůči vybraným mikroorganismům. Teoretická část je zaměřená na rozdělení a popis používaných konzervačních látek přírodních, přírodně identických a syntetických, na bezpečnost syntetických konzervačních látek a na závěr na problematiku kontaminace kosmetických přípravků mikroorganismy. V experimentální části byla ověřena antimikrobiální aktivita 4 přírodně identických konzervantů vůči vybraným mikroorganismům, kterými byly bakterie Micrococcus luteus, Kocuria rosea, Bacillus cereus, Bacillus subtilis, Serratia marcescens a kvasinka Candida vini. Testovány byly konzervanty firmy MinaSolve, a to přípravky E-LEEN Green A, který je složen z pentylenglykolu a fenylpropanolu, E-LEEN Green OR, který je směsí citrusových extraktů, kyseliny citronové, askorbové a pentylenglykolu, Green B, složen z kyseliny benzoové, benzoátu sodného a pentylenglykolu a Hexam+, který obsahuje hexamidin diisethionát a pentylenglykol. Antimikrobiální aktivita byla testována jamkovou difuzní metodou. Nejvyšší antimikrobiální aktivitu vykazoval přípravek Hexam+, nejnižší přípravek E-LEEN Green OR. E-LEEN Green A a Green B nevykazovaly při testované koncentraci 1 % aktivitu vůči žádnému z testovaných mikroorganismů. Z naměřených hodnot inhibičích zón vyplývá, že ze všech mikroorganismů, testovaných v této práci, jsou nejodolnější proti všem přípravkům mikroorganismy Bacillus cereus a Bacillus subtilis, nejméně odolnými jsou Micrococcus luteus a Kocuria rosea.
|
|
|
Využití různých technik enkapsulace k řízenému uvolňování aktivních látek v potravinářských a kosmetických přípravcích
Skoumalová, Petra ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce je zaměřena na studium enkapsulace přírodních aktivních látek do různých typů organických mikro- a nanočástic, zejména do liposomů a polysacharidových částic. Jako aktivní složky byly enkapsulovány kofein, klotrimazol, ibuprofen, antioxidanty a vitaminy. Dále byly enkapsulovány různé bylinné extrakty, lysozym, nisin a další antimikrobiální látky. Enkapsulovány byly i vybrané hydrolytické enzymy. Částice byly použity i pro enkapsulaci vybraných probiotických kmenů Bifidobacterium breve a Lactobacillus acidophilus a prebiotik. Prebiotika byla rovněž koenkapsulována společně s probiotickými buňkami. Z přírodních extraktů byly enkapsulovány např. extrakty z guarany, ženšenu, kustovnice čínské, zeleného ječmenu, propolisu černého, zeleného a bílého čaje, kávy, ovoce a zeleniny. Enkapsulační účinnost byla stanovena pomocí spektrofotometrických metod a pomocí HPLC/PDA. Dlouhodobá stabilita částic a množství uvolněných složek bylo sledováno v modelových i v reálných potravinách a v modelových fyziologických prostředích. Velikost liposomových částic a polysacharidových nanočástic byla měřena pomocí DLS. Velikost a morfologie připravených částic byla sledována rovněž pomocí světelné a elektronové mikroskopie. Koloidní stabilita částic byla měřena pomocí zeta potenciálu. Ke stanovení sedimentační stability částic byla použita analytická centrifugace. Antimikrobiální aktivita byla testována při použití dvou gram-pozitivních bakterií (Bacillus subtilis, Micrococcus luteus), dvou gram-negativních bakterií (Escherichia coli, Serratia marcescens) a jednoho kvasinkového kmene (Candida glabrata). Pro stanovení antimikrobiální vlastnosti aktivity byly použity dvě metody agarová difuzní metoda a bujónová diluční metoda. Životaschopnost probiotických kmenů byla stanovena pomocí průtokové cytometrie a také pomocí fluorescenční mikroskopie. Enkapsulace aktivních složek byla úspěšná ve všech typech částic. Liposomy vykazovaly velmi dobrou dlouhodobou stabilitu, zejména ve vodných podmínkách s neutrálním pH. Naopak, polysacharidové částic byly stabilní v kyselém prostředí. Připravené částice byly také stabilní v modelovém prostředí žaludeční šťávy, k uvolnění aktivních složek docházelo pak v modelovém prostředí střevní šťávy. Částice s kofeinem, stejně jako i s dalšími testovanými antioxidanty a vitaminy by mohly být použity pro aplikace do moderních typů energetických nápojů, potravinových doplňků a také pro některé kosmetické aplikace. Enkapsulované antimikrobiální složky lze také využít v potravinářství, ale i v kosmetice a farmaceutickém průmyslu jako antimikrobiální a hojivé přípravky. Enkapsulované enzymy s řízeným uvolňováním mohou být použity v přípravcích pro hojení ran, dále naleznou uplatnění jako součást farmaceutických přípravků a potravinových doplňků určených pro enzymovou terapii. Enkapsulované probiotické bakterie a také koenkapsulovaná probiotika s prebiotiky díky zachování vyšší dlouhodobé životaschopnosti buněk a stability částic jsou rovněž vhodné k aplikaci do potravinářských výrobků a doplňků stravy s pozitivními účinky na lidský organismus.
|
|
|
Antimikrobiální materiály na bázi nanostruktur s enzymy
Jurová, Bronislava ; Vysoká, Marie (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na přípravu a charakterizaci antimikrobiálních gelů a krytů s obsahem antimikrobiálních složek a enzymů. Teoretická část se zabývá stručnou charakteristikou antimikrobiálních látek, jejich strukturou a převážně enzymy s antimikrobiálním účinkem. Jsou zde uvedeny také metody, které se použily při jejich testování. Praktická část se zabývá testováním antimikrobiálních účinků extraktů ze skořice a hřebíčku, hřebíčkové silice, lysozymu a bromelainu proti Micrococcus luteus, Serratia marcescens a Candida glabrata. Z vybraného koření byly připraveny různé typy extraktů, konkrétně extrakty vodné a ethanolové v odlišném procentuálním zastoupení. Jednotlivé extrakty byly charakterizovány a dle celkového zastoupení fenolických látek byly vybrány nejlepší pro enkapsulaci do liposomových částic a gelů. Extrakty a enzymy byly také přidány do hydrogelu a nevlákenných krytů. Pro přípravu nevlákenných krytů byl použit roztok alginátu sodného a chitosanu. K testování antimikrobiálních účinků na dané mikroorganismy byla použita bujónová diluční metoda. Dále byla pomocí metody forcespinningu připravena nanovlákna na bázi PHB. Tato nanovlákna byla obohacena hřebíčkovou silicí a byla sledována jejich antioxidační aktivita.
|
|
|
Biologicky aktivní látky aronie (Aronia spp.)
Palkovská, Kateřina ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou extraktů z plodů aronie, optimalizací podmínek pro extrakci a následnou charakteristikou získaného optimálního extraktu. V teoretické části jsou uvedeny informace o botanické charakteristice druhu Aronia melanocarpa a o jejím využití. Dále je popsáno chemické složení plodů aronie a popsány hlavní biologicky aktivní látky, které rostlina obsahuje. V závěru teoretické části jsou popsány extrakční a separační techniky, metody stanovení antioxidační, antimikrobiální aktivity a aromaticky aktivních látek. Experimentální část popisuje optimalizaci macerace tak, aby macerát obsahoval co největší množství polyfenolických látek a zároveň i aromaticky aktivních látek. Jako optimální se ukázal pro maceraci plodů aronie 40% etanol, při teplotě 60 °C, s poměrem navážky a rozpouštědla 1:5, po dobu 40 minut. U optimálního extraktu byl stanoven celkový obsah polyfenolů na 5237,2 ± 40,7 mgGAEkg-1 a antioxidační aktivita metodou TEAC na 512,5 ± 5,04 gml-1. V extraktu bylo identifikováno 24 aromaticky aktivních látek, přičemž největší procentuální množství bylo monoterpenů a aldehydů. Dále bylo zjištěno, že extrakt nevykazoval antimikrobiální aktivitu vůči použitým mikroorganismům (Bacillus cereus, Escherichia coli a Candida glabrata). Získané výsledky potvrzují, že extrakty z aronie jsou významným zdrojem řady biologicky aktivních sloučenin a mohou být používány do potravin jako přírodní zdroj nutričně i senzoricky cenných látek.
|
|
|
PŘÍPRAVA A VYUŽITÍ VYBRANÝCH BIOPOLYMERŮ, NANOČÁSTIC A NANOVLÁKEN PRO KOSMETICKÉ A POTRAVINÁŘSKÉ ÚČELY
Bokrová, Jitka ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce je zaměřena na přípravu kombinovaných preparátů s přírodní aktivní složkou ve formě nanočástic a nanovláken a testování jejich biologických účinků. Moderní typy aplikačních forem byly připraveny z biomateriálů na bázi jednoho či více přírodních polymerů. Chitosanové částice byly připraveny metodou zesítění polymeru s využitím ultrasonikace. Pro přípravu liposomů byla použita směs sojového lecithinu a cholesterolu, v případě nového typu kombinovaných liposomů navíc biopolymer poly-3-hydroxybutyrát. Všechny liposomové částice byly rovněž připraveny metodou ultrasonifikace. Nanovlákna byla získána z polyhydroxybutyrátu s využitím elektrospinningu. Aktivní složkou preparátů byly směsi nízkomolekulárních látek získané extrakcí z přírodních zdrojů s vysokým obsahem antioxidantů. Jako zdroje aktivních látek byly zvoleny vzorky různých typů čajů a kůr, bylin, koření a také vzorky ovoce a zeleniny. U extraktů vzorků byl pomocí spektrofotometrických metod stanoven celkový obsahu polyfenolů, flavonoidů a celková antioxidační aktivita. Získané extrakty byly následně použity k enkapsulaci. Připravené kombinované preparáty byly charakterizovány z hlediska jejich fyzikálně-chemických vlastností. Velikost částic byla sledována s pomocí dynamického rozptylu světla. Koloidní stabilita částic v suspenzi byla stanovena pomocí zeta potenciálu. Ke stanovení účinnosti enkapsulace aktivní látky do částice byly použity spektrofotometrické metody. Morfologie nového typu kombinovaných liposomů byla sledována pomocí elektronové mikroskopie a pro kvantifikaci jednotlivých složek částic byly využity metody plynové i kapalinové chromatografie. Morfologie vláken a inkorporace aktivní složky do jejich struktury byla sledována s využitím FTIR-ATR spektroskopie a elektronové mikroskopie. Připravené preparáty byly následně hodnoceny z hlediska jejich antimikrobiálních, cytotoxických a genotoxických účinků. Bylo zjištěno, že nejvhodnějšími typy extraktů pro přípravu liposomových částic jsou vodné a lipidické extrakty zdrojů antioxidantů. Připravené částice vykazovaly výbornou stabilitu a dobrou enkapsulační účinnost. Rovněž bylo potvrzeno, že inkorporace polyhydroxybutyrátu nesnižuje koloidní stabilitu částice ani účinnost procesu enkapsulace. U připravených preparátů byl potvrzen antimikrobiální nebo antimykotický účinek proti testovacím mikroorganismům Micrococcus luteus, Serratia marcescens a Candida glabrata. Bylo zjištěno, že proces enkapsulace do částic zvyšuje inhibiční efekt samotných přírodních extraktů. Bezpečnost připravených preparátů byla testována s využitím dvou humánních buněčných kultur: epidermálních keratinocytů a buněčné linie HaCaT. Ke stanovení cytotoxicity byly použity jak metody stanovení metabolické aktivity buněk, tak metody sledující intaktnost plazmatické membrány. Pomocí série cytotoxických testů byla potvrzena nízká toxicita liposomových částic. Zkoumání účinků suspenze liposomů a kombinovaných PHB liposomů ukázalo, že spojení fosfolipidu s polymerem PHB nezpůsobuje výrazně vyšší hladinu cytotoxicity na lidských kožních buňkách. Testováním genotoxicity na modelovém mikroorganismu nebyl prokázán u připravených preparátů žádný genotoxický potenciál. Nový typ kombinovaných částic i polymerních vláken může být tedy použit jako cílený nosič pro aktivní složky jako jsou antioxidanty, komplexní přírodní extrakty, antimikrobiální činidla a mnoho dalších.
|
|
|
Bioaktivní látky fenyklu obecného
Nentvichová, Aneta ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je prostudování bioaktivních látek obsažených ve fenyklu obecném, stanovení obsahu polyfenolů, flavonoidů a zkoumání antioxidační a antimikrobiální aktivity ve vodných a ethanolových extraktech fenyklu. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku fenyklu obecného, na jeho zařazení v systému, využití a především na bioaktivní látky v něm obsažené. Experimentální část je rozdělena do dvou okruhů, kdy v první části převažuje spektrofotometrické stanovení polyfenolů, flavonoidů a antioxidační aktivity. Ve druhé části je věnována pozornost antimikrobiálním účinkům připravených extraktů z fenyklu obecného, které byly aplikovány na dva mikroorganismy Serratia marcescens a Bacillus cereus. Provedeným experimentem bylo zjištěno, že antimikrobiální účinek extraktů byl velmi nízký, ve většině případů až téměř zanedbatelný. Nejvíce se účinek projevoval u extraktů v ethanolu, naopak extrakty v horké vodě se projevovaly tak, že růst mikroorganismu Bacillus cereus spíše podporovaly. Co se týče druhé poloviny experimentu, byla u extraktů zjištěna antioxidační aktivita i poměrně vysoký obsah polyfenolů a flavonoidů.
|
|
|
Ion-selective membrane with antimicrobial effect
Gablech, Evelína ; Farka,, Zdeněk (oponent) ; Soukupová,, Jan (oponent) ; Drbohlavová, Jana (vedoucí práce)
This work deals with improvement of antimicrobial properties of commercial polymer membranes used in dairy industry for filtration of milk products such as whey. These membranes suffer from contamination caused by microorganisms present in milk during the filtration process. This biological contamination affects the life-time of the membrane and also filtration process itself. Thus, these membranes were modified with plasma treatment to incorporate amine functional groups for subsequent immobilization of silver and selenium nanoparticles to prevent the membranes from creation of biofilm of microorganisms. Antimicrobial activity of both types of nanoparticles and membranes with immobilized nanoparticles was determined against cell strains Staphylococcus aureus and Escherichia coli.
|
|
|
Příprava jedlých antimikrobiálních obalů
Kozubová, Petra ; Dzurická, Lucia (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na přípravu a charakterizaci jedlých obalů. Jedlý obal se skládá ze dvou komponent. Z antimikrobiální složky a základu. Úkolem obalu je poskytnou ochranu před mikrobiálním napadením a prodloužit trvanlivost produktu. Jako antimikrobiální složka byly zvoleny vodné a olejové extrakty různých bylin (máta, kopřiva, levandule, skořice, hřebíček, vanilka, zázvor a rýmovník). Pro lepší aplikaci byly navíc olejové extrakty enkapsulovány do liposomů. U připravených extraktů byl stanoven obsah polyfenolů a antioxidantů. Nejvyšších koncentrací obou zmíněných látek obsahoval olejový extrakt hřebíčku. U připravených liposomů pak byla zjištěna enkapsulační účinnost, jejich stabilita a velikost. Všechny připravené liposomy byly dostatečně stabilní a měly relativně stejnou velikost. Dosaženo bylo také vysoké enkapsulační účinnosti. Připravené extrakty i liposomové částice byly dále podrobeny antimikrobiálním testům vůči kvasince Candida glabrata a dvěma bakteriím, Escherichia coli a Staphycococcus epidermidis. Co se antimikrobiálních účinků týče, dominovaly s přehledem liposomy. Následně byla optimalizována vlastní příprava jedlého obalu. Jako základ filmu byl zvolen alginát, chitosan, karboxymethylcelulóza a jejich kombinace. Vzniklý film musel splňovat několik parametru, především vhodné senzorické vlastnosti jako příjemná chuť a vůně, dále neviditelnost, lesk, cenovou dostupnost a vhodnou manipulovatelnost. Nejlepší struktury finálního filmu a zároveň nejlepších antimikrobiálních účinků dosáhla kombinace základů 2% karboxymethylcelulózy a 1% alginátu v poměru 2:1 s přídavkem liposomů s obsahem olejového extraktu máty jako antimikrobiální složky.
|
|
|
Charakterizace plazmatem aktivované vody pro biomedicínské aplikace
Šindelková, Kateřina ; Dzik, Petr (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce si klade za cíl charakterizovat plazmatem aktivovanou vodu (PAW) připravenou v různých plazmových systémech využívajících přímou i nepřímou interakci plazmatu s kapalinou nebo jejím povrchem. Plazma bylo generováno pomocí elektrických výbojů za atmosférického tlaku. Připravená plazmatem aktivovaná voda byla studována s ohledem na její využití v biomedicínských aplikacích. Teoretická část se zabývá plazmatem aktivovanou vodou. Nalezneme zde popis přípravy PAW, její charakterizaci z pohledu produkovaných částic nebo také její fyzikálně-chemické vlastnosti. Rovněž v této části nalezneme popis metod pro stanovení antimikrobiální aktivity anebo kolorimetrické stanovování produkovaných částic. V experimentální části této práce nalezneme typy výbojů, které byly využívány pro přípravu PAW, a jejich vzájemné porovnání. Pro aktivaci byly zvoleny dva druhy kapaliny, a to destilovaná a kohoutková voda. Následně byly stanovovány koncentrace vybraných reaktivních částic v PAW (peroxid vodíku, dusičnany a dusitany) vygenerovaných ve třech různých plazmových systémech. Kromě porovnání produkce reaktivních částic v jednotlivých systémech byla studována i jejich časová stabilita. V průběhu času po přípravě se hodnoty koncentrací aktivních částic měnily, a to v důsledku vzájemných interakcí mezi částicemi, kdy docházelo k oxidaci dusitanů na dusičnany a také obráceně, v závislosti na typu PAW a ostatních podmínek. Součástí práce bylo také sledování vybraných fyzikálních vlastností PAW, a to hodnota pH a měrná vodivost. Zjistilo se, že PAW si nezachovává své aktivované účinky příliš dlouho, záleží na typu přípravy a způsobu skladování. Důležitým cílem práce tak bylo nejen porovnání vhodnosti různě připravené PAW pro biomedicínské aplikace z hlediska složení, ale také z hlediska stability a optimálních skladovacích podmínek.
|
|
|
Příprava a testování aplikačních forem pro přírodní antimikrobiální látky
Vajglová, Klára ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem a zaměřením této práce bylo studium antimikrobiálních a antioxidačních účinků extraktu hřebíčku, kopřivy, šalvěje, heřmánku, rozmarýnu, černého bezu, levandule a lysozymu a porovnání jejich vlivu na grampozitivní a gramnegativní bakterie. V teoretické části je stručně charakterizován lysozym, polyfenoly, flavonoidy a vybrané kmeny mikroorganismů. V experimentální části, byly charakterizovány bylinky vykazující antimikrobiální a antioxidační účinek. Dále byly připraveny částice, u nichž byla stanovena enkapsulační účinnost, přičemž u některých bylinek bylo dosaženo účinnosti až 80 %. Stabilita připravených liposomů byla testována v modelovém trávicím procesu a po týdenní a měsíční inkubační době v modelových potravinách. Antimikrobiální aktivita se testovala na zástupcích gramnegativních i grampozitivních bakterií. Na grampozitivní bakterie spíše působily lépe čisté extrakty a liposomy s obsahem bylinek, zatímco na gramnegativní kmeny měl vyšší účinek lysozym. Připravené antimikrobiální částice jsou vhodné pro použití zejména v potravinářském průmyslu.
|
host ::
RSS.